8) SIGNÁL
Po přeložení na ,,samotku " se začínají dít podivuhodné věci. Přichází to pozvolna např. samostatný pohyb prstu na ruce, škubnutí svalu,
pootevření druhého oka apd. Ale nemáme stále žádný kontakt, že je Míša přítomna. Až jednou ....
Byla to neděle. Když jsem Míšu dopoledne spatřil, tak mě z toho nebylo nejlíp. Míša leží na boku, opocená, vysoký tep, nižší saturace, otevřené oči bez pohybu. Něco se sní děje, není to příjemný pohled.Volám sestřičku, že musíme něco udělat, Míše je zle. Přetáčíme ji zpět na záda a reakce jsou úžasné.
Okamžitě je znát, že je jí lépe. Míša prostě nemůže ležet na pravém boku. Polohování je ale potřeba kvůli proleženinám apd.
Chvilku zkouším komunikaci, ale bez úspěchu. Pak jen tiše zpívám a Míša usnula, zavřela oči. To bylo zvláštní. Mám pocit, že vnímá,
ale nedokáže vůbec nereagovat.
Po poledni odjíždím do lesa nabrat sílu, odpočívám. Nasbíral jsem něco borůvek a vracím se zpět.
Míša má právě oběd, tuším, že je to svíčková se šesti a dortík. To podle zbarvení hmoty, kterou jí sestřička aplikuje pomocí
zavedené hadičky přímo do žaludku. Vždycky si z toho děláme srandu a Míše říkáme co bude mít k jídlu.
Povídám si se sestrou o tom co se Míše stalo a jak to asi bylo, i přes naši domluvu, že při jídle a už vůbec o tom traumatu se nebudeme před ní bavit. Porušil jsem to. Prostě to tak přišlo. Jenže v ten okamžik Míša škubla silně pravou nohou. Ihned jsme zbystřili. Nevím zda to byla čistě náhoda. ( Avšak po prožití velice zvláštních skutečností, které se mi přihodily za poslední dva dny a o kterých se snad odvážím pohovořit později, si myslím ,že nebyla). Mluvím na Míšu pomalu a zřetelně ,,Míšo, viděl jsem jak jsi pohnula nohou, jestli mě slyšíš, můžeš pohnout nohou ještě jednou ? "..chvíli bylo absolutní ticho, napjatě sledujeme nohy. Trvalo to asi deset vteřin a Míša nohou pohnula.
Musím silně potlačovat nával emocí a snažím se celý pokus o spojení pomalu a klidně několikrát opakovat.
,, MÁME SIGNÁL" Míša slyší a reaguje.
Musím ven, jsem z toho hodně rozrušen, tak to jdu rozdejchat. Na chodbě potkávám Petra. Chviličku to trvá, než to ze mě vypadne.
Nastává další etapa. Stále je vše jen velký otazník . Nikdo nic neví, jen tušíme, že to bude náročné. Máme však pevné odhodlání
a když máte SIGNÁL, můžete ladit a přijímat .... .